Žahavci

Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů po 2 m. Jedním z významných společných znaků jsou žahavé buňky několika typů. Žahavci dokonce mají i jednoduchou nervovou soustavu. Nervová soustava žahavců se nazývá rozptýlená, protože ji tvoří nervové buňky s různým počtem výběžků, které je spojují v různě hustou síť. U žahavců už najdeme buňky rozlišené na svalové, smyslové a nervové.

 Mají slepou trávicí dutinu (láčku), která může být i velmi členitá.Trávicí dutina žahavců je tvořena váčkem s jediným přijímacím i vyvrhovacím otvorem. Jsou převážně dravci. Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrace fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbióza s jednobuněčnými řasami. K lovu využívané toxiny produkované žahavými buňkami mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka.

 Obvykle se žahavci dělí na dva základní typy: polypy a medúzy. Polyp je přisedlá forma, medúza je volně plovoucí typ žahavců. Medúzy mají vyvinuty smyslové orgány, které jim umožňují orientaci v prostředí. Jsou to: statická tělíska a světločivné orgány.

Nejdůležitější skupiny žahavců jsou:

- polypovci

- medúzovci

- korálnatci

Polypovci žijí ve sladkých i slaných vodách, naším zástupcem je nezmar obecný.

Medúzovci žijí pouze v moři, patří mezi ně: talířovky a kořenoústka plicnatá.

Korálnatci jsou výhradně mořští žahavci a rozeznáváme dva typy: sasanky a koráli. Zástupci korálnatců jsou: sasanka koňská, sasanka hnědá a větevníci.

Rozmnožování žahavců se u různých skupin trochu liší, ale vždy vychází ze základního rozmnožovacího cyklu:plovoucí stádium je medúza, která má pohlavní orgány - pohlavním rozmnožováním vznikne larva (planula), která přisedne a vyroste v polypa, ten se nepohlavně pučením dále množí a vznikají buď další polypi, nebo medúzy (procesem zvaným strobilace).Jednotlivá stádia však mohou být i úplně potlačena.

Žahavci jsou převážně mořští živočichové, jen malá část jich pronikla do sladkých vod. Jsou početně zastoupeni od mělkého litorálu do velkých hloubek, s maximálním rozšířením v mělkých a teplých vodách tropického pásu. V malé míře jsou drobní a většinou solitérně žijící polypovci zastoupeni i v brakických a sladkých vodách. Útesotvorní koráli mají velký význam jako horninotvorná skupina živočichů.

Železniční tragédie ve Studénce 8.8.2008

Bezprostředně po nahlášení tragické nehody na železniční trati ve Studénce na Novojičínsku, kterou poprvé zaznamenalo Centrum tísňového volání v Ostravě v 10:33 h, se na místo dostavil hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Příčinou neštěstí byla srážka vlaku se zborcenou mostní konstrukcí. Hejtman kraje situaci vyhodnotil jako velmi vážnou a rozhodl o svolání bezpečnostní rady kraje tvořenou zástupci složek integrovaného záchranného systému a představiteli vedení MS kraje.                                   „Jde o velkou tragédii. Je mi hluboce líto zmařených životů a velmi cítím s pozůstalými rodinami. V tuto chvíli považuji za naprosto prioritní záchranu zdraví a životů raněných,“ řekl předseda bezpečnostní rady a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. „Chtěl bych poděkovat zdravotníkům, hasičům a policistům za velmi rychlou reakci a za to, že díky jim byli do 2 hodin po neštěstí všichni zranění cestující přepraveni k ošetření. Za absolutně profesionální výkon jim patří můj dík“, dodal hejtman kraje. Bezpečnostní rada na svém prvním jednání vyhodnotila, že personální a technická připravenost zasahujících jednotek je odpovídající rozsahu záchranných prácí. Rozhodla rovněž o zřízení dvou krizových telefonních linek: 974 723 201 a 974 723 202. Na nich lidé získají podrobnosti, ve kterých nemocnicích najdou své příbuzné a další základní informace. Za prvních 6 hodin provozu přijaly pracovnice krizové linky přibližně 400 hovorů. Operátorky komunikují nejen v češtině, ale také v polštině, němčině a angličtině.
V rámci druhého jednání bezpečnostní rady, kterého se účastnili i premiéři České a Polské republiky Mirek Topolánek a Donald Tusk, 1. místopředseda vlády Jiří Čunek a ministr dopravy Aleš Řebíček, informoval hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský o aktuální situaci a probíhajících záchranných a vyprošťovacích pracích.                                                         Podle posledních zpráv 65 zraněných převezli záchranáři, nebo se ranění dopravili sami, do některé ze tří ostravských nemocnic (fakultní, městské a vítkovické), dále do Fakultní nemocnice v Olomouci, zdravotnických zařízení v Novém Jičíně, Bílovci, Frýdku Místku, Hranicích na Moravě a Valašském Meziříčí. Mimo Čechů je mezi ošetřenými také 11 polských, 2 francouzští, 2 slovenští a 1 ukrajinský občan.                                                                            V 18.35h záchranáři vyprostili poslední ze šesti obětí zemřelých na místě nehody. Krátce před 19 hodinou ukončil hejtman kraje činnost Bezpečnostní rady. Její členové jsou i nadále v pohotovosti. Ze záchranných jednotek integrovaného záchranného systému zůstávají na místě nadále příslušníci Policie ČR a vyšetřovatelé. Do zásahu bylo zapojeno 100 příslušníků Hasičského záchranného sboru MSK, 80 policistů a 100 zdravotnických záchranářů.

 Smrk

Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvoří horské a podhorské lesy; souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Krom toho je s oblibou vysazován v kulturních lesích na celé severní polokouli, často jako smrková monokultura, byť je tento typ lesního hospodaření na ústupu. Jako okrasný strom je pěstován na celém světě.

Vzhled

Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.Jehlice jsou 10-25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.

Květenství jsou šišticovitá. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou nerozpadavé, podlouhlé a zejména čerstvě spadlé.

Využití

Smrk ztepilý je vysazován v parcích a zahradách jako okrasný strom a v hospodářských lesích jako zdroj dřeva. Často byl vysazován ve formě smrkové monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká retence vody, náchylnost k polomům, kůrovcovým kalamitám /v teplejších oblastech/ atd.) již začíná ustupovat.

  Chinaski

Již 1.září 1980 se potkali zakladatelé skupiny Chinaski Pavel Grohman a Michal Novotný (později Malátný). V roce 1987 založili skupinu Starý Hrady a o rok dále se jejich členům začal líbit metal. Přidali se Jiří Seydler a Petr Rajchert. Ten po 4 letech odejde kvůli časové tísni. Proto přijde kapelista Denis Lucas.
Pak se rok 1994 dá nazvat počátkem Chinaski. Na místo Lucase přichází zpět Petr Rajchert a k tomu ještě nabídka od společnosti KaB Music. Skupina se přejmenovává na jméno, pod kterým ji známe i dnes. Roku 1995 se natáčí první deska nesoucí jméno kapely - Chinaski, která s sebou nese svítící žárovku, tedy logo skupiny. O dva roky později vyšla dvě CD za jeden rok, a to St. Hadry - PraChinaski, což jsou stará dema písniček a album Dlouhej Kouř. Díky písničkám, které složili se Chinaski pravidelně umisťují na předních příčkách hudebních hitparád. Poslední rok před 21. stoletím vychází další album 1. Signální. V roce 2000 odchází Petr Rajchert a vzniká nová sestava, která hraje do teď: Michal Malátný - zpěv, František Táborský - kytara, Ondřej Škoch - kytara, baskytara, Pavel Grohman - bicí nástroje, Štěpán Škoch - saxofon a Petr Kužvart - trubka. Vychází další album Nanana a jiné popěvky. V dalších letech nazpívají Chinaski další CD, a to jsou: Originál (2002), Premium (2003), Autopohádky a Docela vydařenej den (2004) a nakonec Music Bar (2005). Asi největšího úspěchu dosáhli, když minulý rok vyhráli Českého Slavíka 2005 v kategorii hudební skupiny.

1.září 1980 se potkaly zakladatelé skupiny Chinaski Pavel Grohman a Michal Malátný

1987: založili školní skupinu st.boty a o rok později se jejich členům začal líbit metal, tak se rozešli, ale přidal se Jirka Seydler a Petr Rajchrt
1990: dostali zkušebnu a manažera. V Praze vznikla první demo nahrávka
1991: v Praze začali točit další demo nahrávky, a první písničky se začínají objevovat v rádiích
1992: odchází Petr Rajchrt, protože mu to časove nevychází
1993: přichází kapelista Denis Lucas
1994: na místo Denise Lucase přichází Vláďa Sadek a můžou vydat desku nabídka od KaB Music. Vrací se Petr Rajchert, přejmenovávají se na Chinaski
1995: na místo Sadka přichází Robert Jina, objevuje se svítící logo Chinaski. Deska se může natáčet a natáčí se nový klip "Pojď si lehnout", za necelé dva měsíce je křest desky
1996: odchází Jiří Sadler ze zdravotních důvodů a přichází Ludek Adamek,
Natáčí se nová deska od Bm music a odchází Robert Jina a přichází František Táborský a zase odchází Ludek Adámek a přichází Adam Stivín, začínají bodovat první skladby
1997: natáčí se klip "Podléhám", vyšlo cd st. hadry: pra Chinaski jsou to stare dema od st.hader v omezeném nákladu, vychází další cd Dlouhej kouř, které se hned hraje v rádiích a natáčí se klip
1998: vyhrávají různé hitparády
1999: Dlouhej kouř je nejhranější vůbec, nové cd Signální
2000: Rajchrt znovu odchází a taky Adam Stivín, nová sestava: Michal Malátný - zpěv, kytara; Franta Táborský - zpěv, kytara; Macrela Chmelířová - baskytara; Štěpán Škoch - zpěv, saxofony, flétny; Petr Kužvart - zpěv, trubka, perkuse; Pavel Grohman - bicí. Singl Klára je po prvním týdnu 14. nejhranější skladbou v českých rádiích